16. 4. 2015

apríl v hugo chodí bos

náš oblíbený igráček ze sbírky: potápěč. narodil se roku 1991 a narozdíl od starších panáčků, například vojáka či kominíka, má kromě harpuny a kyslíkové bomby i vlastní nos.

prvního dubna je nejen apríl, ale i svátek huga. naše oblíbené české hračkářství hugo chodí bos se rozhodlo svátek oslavit a uspořádalo večírek s výtvarnými dílnami pro děti a představením  nové kategorie hraček: vintage.
hračky ze sedmdesátých a osmdesátých let   jsou nepoužité a v původních obalech. zakladatelka 'huga' adéla je získala ze sbírky pána, který hračky kdysi zachránil ze skladů, když se jednotlivé modely přestaly vyrábět. v hugo chodí bos si tak teď můžete prohlédnout a zakoupit například  parádní pračku pro panenky z kovodružstva náchod (kdn), která skutečně pere (pro všechny děti, které si rády hrají s vodou, t.j. všechny). z náchoda pochází i krasohledy ze skla a plastu a vystřelovací vrtulníky. dále v 'hugovi' najdete stolní mini fotbálek od igry, stavebnici prima (původně panela) nebo českou barbínu daisy, která v roce '88 získala ocenění 'nejkrásnější panenka roku'.   nejvíc ze všeho se nám ale líbí igráčci. k těmhle panáčkům chováme odjakživa vřelé city, zejména k těm autentickým osmdesátkovým, stejně starým jako jsme my. budeme je mít asi vždycky radši než ty, kteří se vyrábějí v současnosti. na poličce pod nimi bydlí v hračkářství ještě konkurenční 'hejrupáčci' od směru, kteří však prý popularitu igráčků nikdy nedotáhli a brzy se přestali vyrábět. dnes patří mezi vintage hračkami k raritám a my jsme je asi viděly poprvé.
pokud ve vás tyhle staré hračky vzbuzují stejně něžné city jako v nás, určitě si o nich (a s nimi) zejděte do hugo chodí bos popovídat. a pokud nejste z prahy a chcete je mít doma, najdete je samozřejmě i v hugově eshopu

a abychom nezapomněly, hugo chodí bos pro nás mělo další překvápko. od dubna je tohle hračkářství v řeznické ulici oficiálním showroomem výrobního družstva směr. najdete tu kompletní sortiment hraček, které směr v nezměněné podobě vyrábí už od začátku padesátých let. kdo z vás nějakou plastovku do vaničky v dětství neměl, tak ten se snad ani v československu nenarodil (což možná bude celkem velká část našeho čtenářstva, ale fakt... červenou rybičku nebo zelenou žábu, že byste neznali?). já jsem doma měla žábu, kačenku a parník a další hračky, třeba kočku na kolečkách, si pamatuju z čekárny u doktorky. matilda si zase ve vaničce hraje s červenou rybkou a nejvíc ji fascinujou, stejně jako kdysi mě, ty její velký vypoulený oči. jak vidíte z fotek, v hugo chodí bos si pořídíte ale  i spoustu jiných hraček, knížek, časopisů a omalovánek pro děti. dokonce je tam můžete i stylově obléct, například do dětských fešn značek ice ice baby a cuna vlnami.  od doby, co vloni v říjnu otevřeli, pokaždé víme, kam zajít pro dětské dárky k narozeninám a   chodíme sem strašně rády. hugo chodí bos pro nás mezi hračkářstvími nemá konkurenci, snad jen nedalekou hračkotéku, hugo však zůstává výjimečný zaměřením na krásné hračky českého původu. 

úča s nezbytným ukazovátkem. že to není soudružka, ale učitelka poznáte podle toho, že má nos. pochází totiž z roku 1990, kdy už se igráčci dobrali  téhle evoluční vymoženosti.
daisy už bohužel nemá k dispozici jízdní kolo, tak se zatím jen houpe nebo piknikuje na zahradě. třeba jí ale u vás doma najdete lepší zábavu.
speciální slavnostní omalovánky hugovi připravila karolína stryková z grafického studia tabletters, známá též pod svou papírnickou značkou paragraph. ta stojí i za logem a grafickou podobou hračkářství.
matilda si nevědomky vybrala dárek k narozeninám: xylofon. má krásný zvuk, protože to není jenom hračka, ale opravdickej hudební nástroj. jsem zvědavá, co na něj bude říkat v sobotu, až si ho rozbalí. snad nebude xylofon úplně  zastíněn koloběžkou, do které se určitě zamiluje na první pohled.

3 komentáře:

  1. Ty hračky jsou fakt nostalgie! Ale jak vidím Matyldu, tak mi to připomíná, jestli náhodou nepostrádá od minulé středy dudlík s liškou? Našla jsem ho po večírku v ateliéru a teď ho mám doma :).

    OdpovědětSmazat
  2. náhodou jo! to bylo z toho, jak se cpala plnými hrstmi a na dudlík tak úplně zapomněla.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Byla rozkošná! Tak třeba se někdy někde potkáme a já dudlík vrátím :).

      Smazat