13. 11. 2011

Julie, kočičky a Pozdní sběr

IMG_3041

Včera po Rock café pobíhalo pár kočiček ne nepodobných kočičím ženám z komiksfestu. Šaty jim totiž navrhla a ušila Yana Thal a škrabošky jsme jim půjčily my kočky. Přehlídka se tentokrát obešla bez výpadku světel, zato nás zarmoutilo, že se následné dobročinné dražby modelů zúčastnilo jen pár lidí a navzdory skvělým licitátorkým trikům Ester Kočičkové se věci prodaly za nižší ceny, než jsou běžně k mání ve fešn obchodech. To bylo trochu trapný, zvláště, když uvážíte, že výtěžek šel na charitu.

IMG_2901
IMG_2852
IMG_2867IMG_2860
IMG_2933
IMG_3035

chci se s váma ještě podělit o takovou vzpomínku, vzpomínku na Julii
Včera mě na hudebním festivalu Pozdní sběr zasáhla smutná zpráva. Julie - jedna moje kamarádka z letních křesťanskejch táborů - už je víc než rok po smrti. Když nám bylo tak kolem šestnácti, říkala mi, že trpí nevyléčitelnou nemocí a nemá šanci dožít se třicítky. Moc mi to tehdy nedocházelo; vypadala totiž celkem normálně a zdravě. Perspektiva brzký smrti jí ale tlačila k hledání smyslu života víc než její vrstevníky a její hledání Boha bylo opravdový a naléhavý. Začala se tehdy modlit a já věřím, že to nebylo marný.
Seznámila jsem se s ní, když měla při poledním klidu zrovna rozečtený "Romeo, Julie a tma". Prosila mě, ať jí neříkám, jak to dopadne, i když tušila, že asi blbě. Když jsme to pak rozebíraly po cestě na Sněžku, tak jsme si říkaly, že ona je jako ta Julie z knížky, protože utíká před smrtí, ale stejně to má už dávno spočítaný. Jsem ráda, že jsem jí znala, tuhle Julii s chraplavým hlasem. Byla moc fajn a mně je líto, že jsme poslední roky nebyly v kontaktu.
Držela jsem včera v ruce její fotky a nemohla uvěřit, že někdo tak mladej už nežije. Zmateně jsem se rozhlížela u infostánku s jejím příběhem a dozvěděla jsem se, že choroba, která jí zkrátila život, se jmenuje cystická fibróza. Charitativní festival, jehož výtěžek půjde na léčbu týhle nemoci a péči o tzv. "slaný děti", spolupořádaj i Juliiný kamarádi. Původně jsem tam šla jenom cvakat foťákem, ale nakonec jsem hlavně myslela na Julii. Jak by ne, když mám na ní jenom samý hezký vzpomínky.

IMG_2949

víc fotek z charitativní módní přehlídky najdete na kočičím FB

5 komentářů:

  1. Moc hezký článek, musela to být povedená akce. Obdivuju lidi, kteří přestože ví, že tu s námi dlouho nebudou, tak se do poslední chvilky nevzdávájí a snaží se ze života vytěžit co nejvíce.

    Hmm, asi to teď vyzní povrchně, aly ty fialovo-růžové šatičky jsou vážně moc krásné:-)

    OdpovědětSmazat
  2. nějak mě to celé roztesknilo či co
    taluciana

    OdpovědětSmazat
  3. ...a hezké vzpomínky jsou to jediné, co nám po nich zůstane... Proto stojí za to snažit se nashromáždit si jich co nejvíc a hezky o ně pečovat...

    OdpovědětSmazat
  4. Když vidím tak nádherné fotky, tak mě mrzí, že jsem to nemohla zažít na život. Chudák Julie. Je to smutné. Doufám, že aspoň stihla najít ten smysl života. :)

    OdpovědětSmazat
  5. holt nejsou všechny kočičky zrovna dokonalý=)
    díky za takový články

    pragueneedsmorestyle

    OdpovědětSmazat