12. 9. 2013

kočky a urban gardening, část druhá - léto

denně čerstvý salát ze zahrádky - to bylo léto jedenácti koček
jak jsme slíbily, další díl seriálu o kočičím zahradnickém diletantismu je tu. přestože jsme avizovaly chlubení se sklizní, bude to dneska spíš povídání o letním gardeningu - sezóna pro nás ještě zdaleka není u konce, zvlášť, když jsme zasely tak pozdě.

nevyzbrojily jsme se radama našich babiček ani véháeskama s receptářem, dokonce jsme ani pečlivě nesjížděly atraktivní zahradnický rady na pinterestu. naše pouť za částečnou potravinovou soběstačností tak nějak vyplynula ze vzpomínek na dětský léta a skromný rady na obalech semínek. ty jsme ale celkem brzo po zasetí omylem vyhodily a na nějaký gůglení a zjišťování, jestli brokolice potřebuje větší nebo menší zálivku, na to jsou kočky moc líný (samozřejmě jsme na to doplatily, stejně jako na neznalost okolního terénu a ingoraci faktu, že ty stromy, který byly v období výsevu holý, se taky někdy olistí...). měly jsme ale štěstí a kromě cuket a několika dýní na to žádná jiná zelenina nedoplatila. 
našemu neřízenýmu sázení čehokoli kamkoli jsme říkaly vznosně 'permakultura'
zatímco jaro v zahradě pro nás bylo spíš se znamení strachování se, jestli teda vůbec něco vyroste, prudce se zelenící záhony v průběhu června zvyšovaly naše zahradnický sebevědomí. nedaleký farmářský trhy na jiřáku jsme koncem června sice stále ještě navštěvovaly, ale s čím dál větším sebezapřením a netrpělivostí (mrkvi, rajčatům i bramborám to na náš vkus trvalo opravdu nějak moc dlouho). na začátku července bylo naše očekávání v takovejch výšinách, že jsme si na všechnu tu budoucí sklizeň musely pořídit obří proutěnej košík. děsně jsme se těšily, a to i přes to, že naše práce, za kterou jsme si chtěly pořídit zeleninový koláče, byla téměř nulová - i v době největších veder a sucha jsme se musely k pravidelnýmu zalejvání dost přemlouvat. z chyb se samozřejmě pro příště chceme poučit - už víme, že ne každé sazenici se daří ve stínu, a že když toho zasadíme na jedno místo příliš druhů zeleniny, nevyroste pak všechno tak, jak jsme si představovaly. i tak jsme ale z výsledků našeho líného zahradničení nadšené. návštěvám farmářských trhů jsme se některé týdny díky vlastní zahrádce úplně vyhnuly a podařilo se nám vypěstovat si vlastní čočku i cizrnu. jsme zkrátka krásným příkladem toho, že vlastní zeleninu můžou pěstovat i ty nejlínější zahrádkařeníneznalý kočky. 
topinambury na konci června...
a o 150 cm vyšší v průběhu srpna. na sklizeň teprve čekáme
asi největším překvapením byla náhodně získaná semínka ačokči. samozřejmě jsme byly příliš líné a arogantní na to, abychom si cokoli zjišťovaly o jejím pěstování, takže někdy v polovině června jsme podezřele vypadající semínka prostě zasadily do země a čekaly skoro dva týdny, než vyraší. na úrodu zatím teprv čekáme, ale vypadá to slibně 
příjemným překvapením byla monstrózně-invazivní odrůda hrášku, která - ač tomu fotka moc nenasvědčuje - nepotřebovala žádnou oporu. o jakou odrůdu se jednalo ale bohužel nevíme, sázely jsme z několik let starého papírového půlkiláku nalezeného ve spíži. hodně jel i mangold, i když mu chvíli trvalo se prodrat nad ostatní zeleň. co se naopak moc nepovedlo byl bob zahradní - sázely jsme moc mělce
překvapením č.2 byla cizna. krásu týhle rostlinky a jejích plodů předčila jenom jejich chuť v nejlepším zeleninovým kari
rajčata nám na konci srpna napadla plíseň...většinu sklizně měla tou dobou už za sebou, stejně nám to ale pořádně zkazilo náladu. dá se proti tomu něco dělat? ví někdo?
ten košík se nakonec přeci jen vyplatil
letní sklizeň každopádně překonala očekávání a po značnou dobu léta se nám dařilo vařit jídla z vlastních zeleninových zdrojů - nejlepší kari s čerstvou cizrnou, brokolicovo-řepový vegan quiche...

...nebo tuhle zeleninovou polévku inspirovanou tradiční finskou kesäkeitto

5 komentářů:

  1. Paráda, jen mi chybí ten kousek země na praktikování pokusů, a do Holešovic mi to příjde moc daleko (z Letný, já vím, jsem línější než kočky). Ale za oknem mě moje bazalka a máta taky velmi těšily.
    Gréta

    OdpovědětSmazat
  2. Vaše zahrádka vypadá úchvatně... až se mi sliny sbíhají. .)

    OdpovědětSmazat
  3. To je parádní zahrádka! Což mi připomnělo, že cizrnu jsem taky chtěla zkusit zasadit :-D
    Vloni jsem poprvé měla vlastní fazole (jakože ty, co se jedí semena, ne celé lusky) a úplně se rozplývaly na jazyku. Tak si dovedu představit, že i cizrna musela být vynikající :-)

    OdpovědětSmazat
  4. Ja,kvuli plisnim zacala pestovat divoka rajcata - zluta.vydrzi vsechno. Jinak moc pelkna uroda.
    Pesteni zdar
    Kristyna

    OdpovědětSmazat
  5. S tou cizrnou to příští rok určitě zkusím...
    Eliška

    OdpovědětSmazat