pokud jste z prahy, bez vám už asi odkvetl. my doma dopíjíme poslední doušky z letošní dávky domácího sirupu, co dala naše zahrádka (bez prý roste v pustých zahradách, takže důvod ke gratulaci). miakarina říkala, že ve varech ještě kvete a s maminkou si prý smažily kosmatice v těstíčku (ten recept na blog dej, trvala na svým).
když byla pipilotti malá holka, etymologicky si odvodila, že bezinky nějak souvisí s jezinkami a byla tak k listnatému keři jménem bez černý (sambucus nigra) značně podezřívavá. nová éra vztahu pipilotti-bez se začala počítat o mnoho let později při ochutnání elderflower cordial. od té doby tak patří trhání bezových květů a experimenty s nimi k pipilottiným pravidelným předletním kratochvílím.
kočky dělají sirup z 30 větviček rozkvetlého bezu, který nůžtičkami nastříhají ve zpustlém rohu zahrady. květy pak v míse zalijí 2 litry vlažné vody, přisypou obsah asi tak tří sáčků s kyselinou citronovou (cca 60 g), přidají šťávu z jednoho citronu a přikryté utěrkou nechají stát do druhého dne v pokojové teplotě. po 24 hodinách výluh zcedí, přidají 2 kilogramy cukru a během následujících 24 hodin několikrát pořádně promíchají, dokud se všechen cukr nerozpustí.
výsledkem bude cca 2,5 litru lahodného bezinkového sirupu, který kočky přelijí do lahví pomocí DIY jednorázového trychtýře, protože doma nemají trychtýř. doporučují ředit vodou v poměru 1:10. v ledničce vydrží kolem tří týdnů.
Žádné komentáře:
Okomentovat