2. 4. 2013

efemér: maso - půst - smrt - líto


ještě několik dní máte možnost prohlédnout si v pražské kavárně kolíbka v řeznické ulici výstavu MASO*PŮST*SMRT*LÍTO brněnského květinářství efemér, které tvoří zahradní architektky Barbora Jurová, Lucie Králíková a Klára Zahradníčková a fotograf Drahomír Stulír. 

kočky si efemér zamilovaly už po prvním navštívení jeho webovek - shodly jsme se, že na estetičtější květinářskou práci jsme dosud nenarazily a principy, které efemér dodržuje, nás potěšily jako poslední dobou máloco. kdo nás čte, asi ví, proč je nám tak blízká filosofie efeméru. využívání lokální produkce, významové vazby spjaté s přírodním koloběhem a odkazy na historické rituály nás berou mnohem víc než omezování se na 'květomluvu' typu rudá růže = chci tě do postele, popřípadě žlutá růže = let's be friends.
o efeméru jste se mohli dočíst před časem na vágusovi, zaujal pana cuketku a zřejmě poněkud rozhorčil jednoho nejmenovaného českého fashionistu - protože dělat věci z nějakého hlubšího popudu a hledat jiné cesty je samozřejmě jen marketingový tah na peněženky hipstrů, kteří za každou cenu ke svému konzumu potřebují nějaký ten 'příběh'. okázalá kytice vyšlechtěných růží a exotických rostlin je přece elegantnější, no a k čemu je kytice lučního kvítí, když si můžeme dovolit exotiku z plantáží v africe, žejo. navíc lučním kvítím se zdobila chudina a ti, co si nemohli dovolit luxus dovážených květin. 


když jsem byla malá, často jsem si na chalupě do vázičky natrhala kytičku zvonků a kopretin. líbilo se mi to mnohem víc než ty monstrózní růže náročné na pěstování, kolem kterých se denně na zahradě oháněla moje matka, nemluvě o všech těch orchidejích doma v květináčích.
my kočky sníme o dni, kdy bude poptávka po lokální produkci skloňovaná nejen v souvislosti s jídlem, ale například i květinami a oblečením. jenom proto, že existuje ta možnost přístupu k dováženému exotickému ovoci během celého roku, neznamená, že jí musíme využívat. a stejně to vidíme s nakupováním jednosezónních trendy kousků made in china, o nichž nám fešn blogerky prozradí, že je to právě teď v kurzu. nechceme propagovat návrat do doby před sto lety, ale naopak bysme se rády v tom bezhlavým konzumu a zneužívání zdrojů 'protože můžem' posunuly někam dál. 


výstava MASO*PŮST*SMRT*LÍTO vypráví příběh šedého úmorného únoru ve městě a my už sice máme duben, ale venku to zatím moc jarně nevypadá. a tak vám radíme zatím neodkládat kabát a vydat se prohlídnout si floristické vyprávění o přírodních cyklech do café kolíbka nad hrnkem horkého čaje nebo třeba něčeho lokálnějšího, například grogu. a kdo to má do kolíbky daleko, může se podívat alespoň prostřednictvím našich fotek:

5 komentářů:

  1. taky se mi to moc líbí <3 jen to není květinářství. nemají obchůdek. je to spíš projekt, koncept o květinách a tradicích.)
    mína

    OdpovědětSmazat
  2. mám z toho moc hezkej čistej pocit a taky mě to dojímá a vzpomněla jsem si na babičku, děkuji

    OdpovědětSmazat
  3. v dětství nám stačí luční květiny a jak začnem chodit na rande, začnem často toužit po růžích a tulipánech ..

    OdpovědětSmazat
  4. Včera odpoledne jsem seděla nad kávou z lokálního hrnečku pod "smrtí" a svět se se mnou kolíbal...běžte to zažít. Přesto, že holky z Efeméru sleduji déle tohle "skutečné setkání" mi učarovalo. Ester

    OdpovědětSmazat
  5. Mně efeméří konání oslovilo od prvního virtuálního setkání. Jestli je za tím vším nějaká póza, já ji nevidím. Vnímám prostou krásu přírody, přirozený tok dějů. Jo a luční kytky trhám furt, i jako dospělá!

    OdpovědětSmazat