12. 6. 2014

prague vintage fair



máme rády starý věci, kvalitu i řemeslo, nepatříme ale k nostalgikům toužícím po zašlých časech a vizáži adiny mandlové, mezi sběratele starožitností, pro něž je dnešní doba příliš chaotická a hlavně to neni jako za tatíčka masaryka (případně kennedyho).  do pražskejch vintage obchodů občas zajdem, náš oblíbenej vintage obchod bejval josefin pražskej butik punktura retrovintage, teď občas zavítáme do vinohradskýho boho concept storu, nejradši ale máme blešáky a charity.
když se blížil první pražský vintage veletrh aka prague vintage fair a  kontroverze sekáč vs. vintáž se stala žhavým konverzačním tématem, nabyly jsme dojmu, že vintáž mnohým lidem slouží hlavně k utvrzení se o vlastní kulturnosti a společenském statusu, sekáč je podřadnej a pro socky. nám to druhý nevadí; vintage je na nás většinou moc drahá, navíc radši podpoříme nějakýho žijícího designéra.
po přečtení  rozhovoru s pořadatelkou veletrhu v lidovkách jsme se rozhodly nechat si pražskou vintáž slávu ujít a klidně zůstat ve tmě kulturního barbarství. víte, kolik pokladů seženete na kolbence za stopáďo, který byste jinak utratili za vstup na posh vintáž?  na pozvání norinky aka nora lee jsme se ale na pražskou novoměstskou radnici vydaly. nora na vintáži zastupovala ten druh nostalgiků, kteří s láskou vytváří retro a dokonce u toho zaměstnává maminku i babičku. babička háčkuje a maminka s norkou zdobí svetříky romantickými výšivkami (více o značce s jižanským názvem najdete tady).

vintage fair nakonec připomínal spíš tržiště. jedinou výjimkou byla místnost, kde svůj vintage butik - boho concept store - představila patrícia madarová. její zákoutí mělo atmosféru a oblečení v něm bylo nainstalováno lákavě a  přehledně. chtěly jsme nakupovat, ale zas jsme na tu vintáž neměly prachy. prostě kočky...










 



5 komentářů:

  1. Posh? Fakt? Tak to jsme teda dobrý... Myslim, že pláčete nad špatným hrobem - jsme chudší než samy kočky a stěží jsme si mohly na vlastní akci něco koupit...vstupný bylo nutný na zaplacení nájmu, modelek, letáků a banerů (to dneska musí bejt), nějakejch těch hadříků pro kolekci Moniky Drápalový, hřebíků a zlatejch sprejů...a na dalších tisíc serepetiček. Barbarství není, když někdo chodí do sekáče, bazaru nebo na blešák, ale když každej rok utratí strašný prachy za čínský posh šunty. Chcem jenom, aby lidi, co ty prachy maj, šli a dali je na PVF holkám z vintage butkiků radši než nadnárodním koncernům. Bazary jsou moje vášeň, určitě se v některejch z nich potkáváme (Kolbenka je předražená btw.) Každopádně vstupný jako když jdete do kina nebo na dj párty za dva dny PVF s profesionální přehldkou a předstravením Vandy Hybnerový, to se mi nezdá nijak nekřesťanský...Velké dík za návštěvu a foto. Srdečně zdraví matka dvou dětiček na rodičovským příspěvku alias ředitelka veletrhu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ředitelka zeměkoule, co se cítí uražená trefnými postřehy :D

    OdpovědětVymazat
  3. Tohle teda nechápu, pomluvíte Prague Vintage Fair i vlastně vintage samotné, ale chválíte Vintage market, kde lidi najdou stejný prodejce se zbožím za stejný ceny?? A hlavně vůbec nešlo o nostalgii po starých časech, ale po kvalitní práci a kvalitně zpracovaných materiálech..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ahoj, no nám se zkrátka víc líbí na akci, která ze sebe nedělá nic víc než obyčejnej vintage market / blešák, prodávaj tam pankáči a dobročinný obchody a jako občerstvení si tam koupíte třeba topinky od paní, která žije na ulici, namísto chlebíčků od paukerta a tak podobně. část prodejců byla jistě na obou akcích, to je pravda, ale nám prostě víc seděli u řeky než na radnici.

      Vymazat
    2. Mimochodem, ta paní dělá fakt super topinky!!! A nejen ty.

      Vymazat