6. 7. 2013

kočky, karlovy vary a 48. mezinárodní filmový festival


tradice kočičích pobytů na karlovarským filmovým festivalu sahá celkem hluboko do historie, teda alespoň do tý novodobě-festivalový. miakarina byla během svojí první návštěvy malej špunt, co se přilepil ke svý o osm let starší sestře a jejím děsně cool (tehdy se to slovo ještě používalo) kámošům, pro který nebyl problém se s lístkama na maďarskej němej film dostat na hlavní tahák večera. byl to pro ní tak trochu křest ohněm; afterparty, noční vlaky v půl pátý ráno a hodně málo spánku. psal se rok 1997 a ve festivalový znělce režirovaný janem svěrákem si zahrála hlavní roli kočka. většina zahraničních filmů jela se silmultánním překladem, sehnat lístky nebyla až taková kovbojka s čekáním ve frontě od pěti od rána a korporace se tehdy ještě zdaleka nesnažily tolik tlačit na pilu (takže žádnej instyle beauty point nebo speciální edice minerálek s popruhem). zatímco starší sestra na filmech většinou doháněla spánek, malá miakarina byla plná energie a nastačila zírat. viděla lost highway davida lynchethe pillow book petera greenawayebasquiata od juliana schnabelaeveryone says i love you woodyho allena nebo třeba kondom des grauens (doporučujeme milovníkům 'divných' filmů) a vřískot (moc nedoporučujeme, ale najde se vůbec nikdo, kdo to neviděl?). hlavně ale poprvý na plátně viděla steva buscemiho a rozhodla se, že až odmaturuje, musí jít studovat filmovou vědu a nic jinýho.
trocha tý nostalgie...to když ještě miakarina nebyla vegan a fotila na polaroid (a zvládala 6 filmů denně)
od 32. ročníku miakarina vynechala jenom dvakrát, jednou kvůli pobytu v nemocnici a podruhý zas ve švédsku. letos to vypadalo, že to znova nevyjde - práce, syndrom vyhoření, únava, nemoc (čti lenost, neschopnost, lehké nachlazení). nostalgie po starých zlatých časech simultánních překladů, zevlování v thermalu a párty v císařskejch lázních ale zvítězila. i když miakarina už není nejmladší, má povinnosti, který na poslední chvíli nestihla odvolat, navíc někdo taky musí hlídat kočky, žejo. pět filmů denně už je přežitek, místo tří hodin spánku je potřeba aspoň pět...a lepší než posedávat v pochybnejch podnicích je prej toulat se v lese a šplhat na karlovarský vyhlídky. a občas si dát nějakej ten minerální pramen (kromě bechera vede hadí). miakarina prostě stárne, ale 'lázeňský pohárek' zatím ještě nemá.
tohle je spíš takovej fotoreport o tom, jak vypadají karlovy vary během toho slavnýho filmovýho festivalu, na kterej jezdí baťůžkáři, smetánka i lázeňský šviháci. příští rok si na to kočky vemou dovolenou, aby měly na všechno dost času.


přijíždíme do varů a první, co vidíme, jsou davy lidí zevlucícíh před rozpadajícíma se alžbětinýma lázněma. krmíme holuby kešu oříškama 
vyhlídka u keglewiczova kříže (vlevo nahoře) a mayerův gloriet  nahoře na pozadí plakátu k filmu 'a field in england' - kočky letos lezení po kopcích bavilo víc než leckterej film
když na zdi s plakátama ještě byly všechny..
monstrozitu architektonickýho řešení hotelu thermal prostě nejde nemilovat. nejlíp si tu horu betonu vychutnáte v pozdních hodinách, kdy je všude skoro prázdno
místo na v/h/s/2 chceme na fresh meat...asi stejně jako všichni, co mají lístky na první zmíněný. fronta je ale moc dlouhá. dáváme si historicky poprvý pivo fénix (nic moc..), spěcháme , ať stihnem alespoň v/h/s/2 - nakonec největší příjemný překvapení letošního filmovýho programu (teda pokud máte rádi zombie horory , gore a absurdní humor)
jedinej náznak podpadků, co se nám podařilo zaznamenat v kinosále, aneb podle bot poznáš, kdo přijel na film a kdo na párty
před červeným kobercem se chtěl vyfotit asi každej, letos poprvý zavedli pořadatelé chyták v podobě permanentních zátaras 
tržní kolonáda
obligátní časně ranní procházky a bordel, kam se podíváš
kdybyste si třeba chtěli něco koupit...(aneb jsou i horší  místa, než pařížská)
mlýnská kolonáda josefa zítka a pro-tip jedenácti koček: když vás párty stany omrzí a venku je zima, udělejte si soukromej večírek u jednoho z pramenů (my jsme zvolily pramen knížete václava s příjemnými 65°C)
sadová kolonáda s hadím pramenem (po becherově ten nejlepší)
letos asi vůbec poprvý došlo na prozkoumávání terénu širšího než okruh 'becher-thermal-pupp-poštovní dvůr
a objevily jsme krásný zákoutí, jako například vyhlídku u kapličky panny marie nahoře v kopci za grandhotelem pupp (z tohohle pohledu pupp zas tak majestátně nevypadal...hlavně to betonový monstrum za pěknou fasádou, asi wellness s bazénem nebo co)
pohled od kaple panny marie a z vyhlídky petra velikého, zapadlá ulička vedoucí k lanovce na rozhlednu diana (kočky šly pěšky) nebo právě ke zmíněný kapličce
pohled na vřídelní kolonádu z vyhlídky petrova výšina (sem se kočky šplhaly poměrně dlouho)
mayerův gloriet se rekonstruoval a cesta k němu byla pečlivě zahrazena kusem klády opřeným o skálu a mezi stromy vlající červenobílou páskou...kočky jsou ale správný kosmo rebelky a kládu obešly
při sestupu z vyhlídek v kopcích se člověk dostane do druhý lajny hotelů podél řeky teplá - a nestačí se divit, kolik budov chátrá nebo je zcela opuštěných. zahraniční známí se ptali, jestli je mezi thermalem a puppem taky něco jinýho než hotely. netušíme. 
na rekonstrukci čeká i novogotický kostel sv.lukáše. vstup do areálu je zakázán, objekt je prý střežen psy, kamerami i policií čr. a my si přitom tolik chtěly zkusit roleplaying lázeňských primadon 19. století (kdy svět byl ještě v pořádku, protože ženy byly skutečnými ženami, páč nosily ty sukně a podpadky a tak, žejo) 
z deziluze rozpadajícího se města za honosnou fancy fasádou jsme se musely jít projít do lesů
kde se nám ovšem povedlo narazit na nejlepší objev celýho letošního festivalu - opuštěný dětský hřiště (kočky si prostě rády hrajou)
denní cesty z karlovarskýho nádraží (to je tak, když jste moc socky na nóbl hotel a moc posh na něco obyčejnejšího, a tak přespáváte u příbuzných v nedalekém sokolově) 
a co vy, byli jste? zvládli jste aeroport v goethově vyhlídce víc než jednou (narozdíl od nás)? bylo vám špatně po jameson drincích? a co byl váš nejlepší film?

mimochodem, hrozně jsme chtěly mít fotku ve festivalovým deníku, tak jsme si založily instagram..nakonec z toho soutěžení nějak sešlo, ale účet nám zůstal. takže odteď najdete naše snídaně, svačiny, obědy, večeře, pikniky, západy slunce a tak na @jedenactkocek

13 komentářů:

  1. A jak to dopadlo s miakarinou a filmovou vedou? Zkousela se tam nakonec dostat :)?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no, miakarina od tý doby prošla různýma fázema, kdy nutně musela jít studovat třeba dějiny umění, literaturu nebo skandinavistiku. takže na filmovou vědu se sice dostala, ale vybrala si nakonec něco jinýho.

      Vymazat
    2. Škoda, soudě podle textů bych miakarinu ve svých seminářích (na pražské FV, dnes tedy už KFS) ráda viděla :)

      Vymazat
    3. no ona je miakarina příšerná lemra, co se studia týče. ale ta filmová věda jí občas zamrzí,no. kde jsou ty časy kdy si dávala soukromej filmovej klub alespoň pětkrát do týdne.

      Vymazat
  2. achjo, stejně mě teď hrozně mrzí, že jsem letos vynechala. ale jinak: šplhání po vyhlídkách je nejlepší! naštvali mě, že zrušili nou nejoblíbenější sekci hudební odyssea a nový aeroport by mě teda děsně zajímal, protože mám pocit, že ten spořitelnový je nepřekonatelný. a jamesona kdykoli...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. mě taky mrzelo, když jsem místo na filmovým festivalu běhala po švédskejch lesích. i když mě to ve varech občas trochu prudí, mám už to tak moc zažitý, že nejet tam je pocit, že mi něco uniká.
      hudební odyssea mě taky štve, a popravdě filmový program byl podle mě letos asi nejslabší, co si pamatuju.
      aeroport byl na vyhlídce tuším jenom letos, příští rok zas má údajně být něco jinýho. a bylo to sice fakt pěkný, ale pro mě to spořitelnu nepřekonalo (a spořitelna zas nepřekonala tehdejší párty v císařskejch lázních aka lázně 1, ale to už je dávná historie)..

      Vymazat
    2. tak císařské lázně už teda nepamatuju (moje historie na festivalu sahá cca deset let zpět)... a s tím pruzením musím souhlasit, po pár dnech už je člověk trochu nemocný ze všech těch lidí a honění se za filmy, o vstávání do fronty na lístky ani nemluvě. ale stejně mě minulý týden jakákoli novinka z varů lehce vytočila, no. :-)

      Vymazat
    3. mě hlavně vytáčí ty 'novinky', co dělaj z fimovýho festivalu ve varech párty destinaci pro pražský snoby..

      Vymazat
  3. tak to jsme ty Vary letos trávily úplně stejně. Hlavně co se týče vyhlídek. Až na to, že jsem letos byla asi moc posh a po devíti letech ve stanu si konečně zarezervovala penzion...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no já obdivuju všechny, kdo to ve stanu zvládnou. protože po celodenním sezení na zadku v kině a následnejch nočních procházkách si nějak nedovedu představit nic než měkkoučkou postýlku...a stejně se pak z toho všeho musím alespoň den dva zotavovat, když už je po všem. jsem holt rozmazlená kočka asi..

      Vymazat
  4. Krásný report.. Aneb jak si užít festival a nepoblít se z pražskejch selebrit. Vloni se mi to tam už definitivně zhnusilo- atmosféra se krutě mění. Přijde mi, že to hodně osekávají právě na úkor baťůžkářů- něco ve smyslu 'přijeďte nám udělat výjimečnou atmosféru, ale moc nám tu nesmrďte, ať se nezhnusí sponzoři'. Dostat se na film byl už skoro problém, přestává to o filmech být. Jímá mě nostalgie, chtěla bych tam být, ale to bych musela cestovat časem. Na párty destinaci všech těch kočiček ze Superu zvědavá nejsem. Kočičí fotky ze střech s odvrácenou tváří Varů jsou ovšem dokonalé. J.

    OdpovědětVymazat
  5. Vary jsou snobárna pro vipky a novináře, baťůžkáři pak nakonec choděj spíš na výlety, protože navybrané filmy se nedostanou. Opravdoví cinefilové přece odjakživa jezdí na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště!Jezděj tam kočky vůbec? Nemaj tam letos namířeno?

    OdpovědětVymazat
  6. simultánně se tlumočí, ne překládá :P :)

    OdpovědětVymazat