14. 3. 2012

(konečně) knížky

koho neodradilo to úporný čekání a týdny trapných kočičích výmluv, ten se teď dočká odhalení, co že to vlastně kočky tenkrát v posteli konzumovaly za pochybnou literaturu. popravdě se v nejednom případě jednalo spíš o obrázky, navíc v kategorii 18+, ale tak už to chodí, když se ostatní kočky ocitnou u mě doma. porno neschovávám, ale vystavuju. a každýmu ho cpu. ale k tomu dojdu později, až se mi podaří vzbudit dojem, že jsem intelektuálka s bytem plným knížek. a že knížky sbírám. a že neustále fňukám, jak si nemůžu pořídit všechny ty krásný designový věci, protože... KNÍŽKY.


jako první jsem na kočky Pé a Ká nastražila neviňoučký komiks grafický román Pod Dekou od Craiga Thompsona; čtení o klukovi z křesťanský rodiny, jeho první lásce, kterou potkal na jednom z křesťanských táborů, ale taky o přísné rodičovské výchově a sexuálním zneužívání dětí. je to vlastně už dlouho, co jsem to četla, ale pamatuju si ten pocit smíření se s tím, že život prostě občas stojí za hovno. nebude se vám po tom asi chtít skotačit na párty, ale taky nejspíš nebudete mít touhu spláchnout depresi v nejbližším pajzlu za rohem. já si pamatuju, že jsem Pod Dekou četla v létě, bylo vedro a já ležela na dece na letný a říkala si, že je naprosto v pořádku, že věci občas nejdou podle plánu, protože o čem by to pak bylo, kdyby všechno bylo tak děsně lehký. (jo, a taky jsem přemejšlela nad tím, jaký je militantní náboženství svinstvo. ale o tom třeba jindy)


*


dál jsem z knihovničky vytáhla svojí úchylnou srdcovku, Brothers of the Head od Briana Aldisse, se skvělýma ilustracema od Iana Pollocka
o Brothers of the Head - knize jsem se dozvěděla skrze film. dávali ho před pár lety na festivalu ve Varech a já se na něm ocitla dost náhodou, a přesto to byl jeden z nejlepších, co jsem tam za ten ročník viděla. fiktivní dokument o siamských dvojčatech, který zní ziskuchtívýmu manažerovi natolik slibně, že z nich jako svýho druhu freakshow udělá frontmany punkový kapely.. zkuste si sex, drogy a rock'n roll, když jste siamský dvojčata, a bude z toho incest. narozdíl od Pod Dekou je vyznění Brothers of the Head depresivní dost, ale v průběhu čtení vlastně ani nečekáte, že by to třeba mohlo dopadnout dobře. 
ukořistit tuhle knížku může bejt trochu problém, mně se to povedlo úplnou náhodou v jednom londýnským charity shopu, ale pokud se vám podaří sehnat film, doporučuju. tady je trailer:




*


jestli se v Brothers of the Head koketuje s dekadencí, tak Všední ženy Oly Hanssona jsou jí prodchnutý od začátku do konce. je to logický; Ola Hansson žil a psal na konci 19. a začátku 20. století, na pivo chodil s Augustem Strindbergem a do zadku nelezl nikomu menšímu než Nietzschemu. za ženu si vzal Lauru Marholm, jednu z předních feministek tehdejší doby - a Všední ženy je přitom knížka, kterou by Hanssona dnešní feministky asi s radostí utloukly k smrti (a mimochodem jedna z mých nejoblíbenějších knížek ze začátku 20. století). vedle takových skvostů literatury jako třeba bestiář asi dneska ze židle nikoho nezvedne povídání o slečně, která ve svým budoáru ráda a často vítala pány a ukazovala jim svoje kotníky; prostě časy se mění, naštěstí, nebo bohužel. pro mě teda naštěstí, i když bych Všední ženy za Román pro ženy fakt nevyměnila.


*

no a to nejlepší jsem si samozřejmě nechala na konec. Terryworld terryho richardsona je v dnešní době povinnej výtisk v knihovničce všech 'lepších' (čti árty/fešn/dyzajnově uvědomělých) domácností. většině lidí se asi vybaví ty děsně provokativní kampaně sisley, nebo tisíc a jedna polonahejch fotek kate moss. feministky budou vzpomínat na mnohočetná obvinění ze sexuálního obtěžování, někdo si třeba vybaví videoklip Purple od kapely Whirlwind Heat, jenž má terry na svědomí - tak jsem se o něm mimochodem dozvěděla já; chodila jsem do druháku na střední a následný objevení terryho webovek (kde tehdy vystavoval veškerý svoje fotky!) pro mě bylo jako zjevení. bylo to víceméně porno, ale reálný, surový, z ulice. bylo na tom vidět, že to terry nefotil proto, aby se to někomu líbilo. rozhodně ne prvoplánově.
převažující emoce u lidí, kteří u mě tuhle knížku ze zvědavosti otevřeli, se asi nejvíc blížila znechucení. terry prostě fotí pornografii. a bylo to tak ještě předtím, než si někdo z fešn branže řekl, že když teda sex prodává, je na čase trochu přitvrdit. hodně lidí na terryho richardsona nahlíží jako na umělce; jenže on ty aspirující hvězdy filmů pro dospělý s přehnaným mejkapem nefotí proto, že by chtěl ukázat, jak je ten dnešní svět plnej hnusu a nevkusu. nedá mi to a musím nad tím přemejšlet - kde je ta hranice. proč jsou pro někoho na jednu stranu fotky terryho richardsona uměním, a na druhou stranu není žádnej problém se znechutit nad nevkusem lehký holky z ulice. pokud to nikomu neubližuje, proč prostě nenecháme ostatní nosit, co je jim zlíbí?
mám terryho ráda. mám ráda jeho deník, terry's diary. mám ráda pornografii. mám ráda přívěšky z minimonu ve tvaru genitálií, protože přece jen je to součást lidskýho těla, se kterou jsme se (asi skoro) všichni narodili, pak jí z praktickejch důvodů začli schovávat, než se kdysi kdesi rozhodlo, že je to nemorální. neříkám, že by se všichni měli svlíknout a na všechno oblíkání se vykašlat. ale to věčný pohoršování se moc nechápu. a ten nedostatek nadhledu často taky ne. 

12 komentářů:

  1. Zajímavá nabídka...už abych měla zase čas na čtení:)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak tou poslední knížkou bych se ve své knihovně nemohla pyšnit:) Jenom kdybych kolem ní prošla, tak bych se červenala.. Možná by mi stačilo jenom pomyšlení na to, že tam vůbec je:) Asi bohužel patřím k těm, kterým se už od raného dětství tlouklo do hlavy, že je to (jak píšeš) nemorální:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. haha, mně se to doma taky snažili tlouct do hlavy, ale nějak to tam moc dlouho nevydrželo...

      Vymazat
  3. já se fakt těšila, knižní inspirace nemám nikdy dost! díky=)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. není zač! spíš bych se měla omluvit, že to tak děsně trvalo.

      Vymazat
  4. jo. na Terrym mě dost baví tenhle totální nedostatek respektu, jede si to svoje, ať už to komukoli přijde úchylný nebo těžce umělecký.
    díky za první komixovou inspiraci ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jo, tos vystihla naprosto přesně. terry prostě doesn't give a fuck.
      a není zač!

      Vymazat
  5. hodně mě zaujala především knížka pod dekou, tu bych si ráda sehnala..no a terryworld a samotná osoba terryho..:D jako to se dá snad fakt komentovat jen slovy "hahaha". mě terry baví, dobře jsi poslala ty pocity ohledně jeho osoby a jeho tvorby. je to porno, je to často fakt "moc", ale víš co? není to trapné, nepostrádá to vtip a nevnucuje se to. v podstatě to ani nepůsobí eroticky (teda na mě ne...), spíš to fakt vyvolává jiné pocity, jen ne nějaké vrušení. a terrydiary sleduju každý den....no prostě láska!

    OdpovědětVymazat
  6. jo dobrý výber. máme terryho a hodne vysoko, aby nanho deti nahodou nenerazili :)

    lesimple.sk

    OdpovědětVymazat
  7. Kočky,
    to jsem si početla. Jen jsem se lekla, když jsem v jedný větě viděla "Román pro ženy" a "Všední ženy". Hanssona bych klidně pozvala k nám domů na kafe, ale Viewegh by čekal na šálek kávy marně (nemůžu si pomoct).
    Jaj, Terry! Čtvrtá zásuvka v mým starožitným sekretáři, klíč od zásuvky v modrý plechový krabičce a modrá plechová krabička....tak to už neřeknu :-x
    Zdar, kočičandy! ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. vivi, nemůžeme si tě nějak naklonovat?
      pevně doufáme, že bysme nemusely spolu s míšou v. (a bárou n.?) stát za dveřma, ale že bys nás taky pozvala domů, abychom mohly zkusit najít tu modrou krabičku...
      mňau!

      Vymazat