29. 11. 2011

balada o nešťastném zahradníkovi

IMG_3124

Když se někteří lidé dozví pravdivou baladu o nešťastném zahradníkovi, který si nejprve z neopatrnosti usekl prst na jedné ruce při zkracování sousedova živého plotu a posléze zemřel na otravu krve, shledávají moji zahradnickou šálu velice perverzní.

26. 11. 2011

kočky milujou váguse (a bojí se pekla)

tyhle řádky bych ráda věnovala nebohým adorantkám módního pekla, co se k nám neprozřetelně proklikaly skrz nějaký z pipilottiných komentářů.

původně se tady na tom místě mělo skvět prostý milostný vyznání autorům stránek vágus.cz. osobní dík za rozšíření obzorů, možná vyjádření stesku nad tím, že tahle láska na první pohled přišla tak pozdě.
začalo to nevinně,  pojednáním o squatterovi robátkovi. ovšem pak hned přišlo na řadu pozastavení se nad zajímavým aspektem fenoménu módního pekla. a odtud byl už jenom krůček ke kliknutí na modnipeklo.cz, ať jsme taky v obraze. 

komentáře pod článkama módního pekla nám občas přijdou docela alarmující. a jelikož my kočky máme vlastní blogísek, tak proč si nezamňoukat.
přesto si samozřejmě uvědomujem, že odvěkou lidskou touhu po krvi jen tak něco neutiší.
a 'když vás to nebaví, čtěte něco jinýho' je argument zhruba stejný váhy jako 'když se vám nelíbí, co je se světem špatně, tak si toho nevšímejte'. dík, nechcem.

zaujala nás zmínka o tomhle článku v novým prostoru, respektive jeho následný rozebírání v komentářích na MP. ne, že bysme se zrovna pod tenhle článek toužily podepsat, ale tvrzení, že se sociální status do oblíkání ani v nejmenším nepromítá, je podle nás maličko mimo mísu.
taky nás dost baví teze typu, že když člověk přemejšlí a projeví dostatek soudnosti, může se hezky oblíct i levně. nějak se nám prostě nedaří zbavit se utopickejch představ o světě, v němž se lidi dožadujou přemejšlení i mimo oblast toho, co na sebe navlíct, tak, aby to bylo dost vkusné a lahodící oku spoluobčana. ale chápem, že čtenářky módního pekla zabývající se evoluční genetikou nebo jadernou fyzikou se občas potřebujou odreagovat od svých intelektuálně náročných zaměstnání a zaplakat si nad tím, kam ten svět spěje, když se lidi oblíkaj tak nevkusně.
ignorance je rozhodně metla dneška, souhlasíme. a kde jinde se to projeví tak zásadně jako v oblíkání. ještě, že je pojem vkusu tak unitární. je jasný, že šaty s dírou na zádech z vás udělají děvku, a vytahaný kalhoty zase socku. je smutný, že ženy už tak často nevypadají jako ženy, je smutný asi i to, že už nežijem životním stylem lovců-sběračů, kde termín jako promiskuita má ještě pár desítek tisíc let na to, aby neodvratně nastoupil na scénu společenskýho dění.

na závěr bychom všem pekelnickým milovnicím 'síťovanejch kejt' rády věnovaly sérii fotek s Beth Ditto.
beth je zpěvačka kapely the gossip a taky příležitostná modelka. je evidentní, že její míry nejsou zrovna konfekční, přitom beth si na sebe klidně veme síťovaný punčochy nebo obtáhlej latexovej obleček. což je přece pro někoho s její postavou totální tabu, žejo. jenže to by si o společenským vyžadování abstraktního pojmu soudnosti nesměla beth myslet něco ve smyslu 's tím jděte někam'. 
podle nás je prostě kočka a její agitky proti módníma časopisama určovanýmu pojetí krásy jsou nám víc než sympatický.


 na žádnou z fotek nemáme copyright a ke všem jsme přišly sprostým googlením.

23. 11. 2011

Deaf Messanger - exkluzivní rozhovor v Karlíně

IMG_2663

Kučina znám už pár let. Když jsem se s ním bavila poprvý, konverzovali jsme hlavně o humusu (o tom humusu, co se jí). Smalltalkovat o počasí a humusu s ním sice nedá žádnou práci, na povrchní řeči ho ale jinak moc neužije. Říká si Deaf Messanger a pod tímhle krycím jménem je známý jako tvůrce zajímavých diářů s příběhem.

21. 11. 2011

ledová zahrada

IMG_3088
IMG_3073

co je šperk a co není?

IMG_3078
IMG_3076
IMG_3082
IMG_3075
Untitled 1
IMG_3080
IMG_3087
IMG_3092
IMG_3089

těší se taky někdo na sníh a na sněhový vločky?

brože vintage

18. 11. 2011

hodinky huga cabreta

IMG_2357

Ztratila jsem hodinky, tak jsem si pořídila nový. Překvapivě nejdou, i když v sobě mají nespočet ozubených koleček. Určitě je nosil Hugo Cabret. Sestavil si je zřejmě ze starých hodinových součástek, nebo z rozebraných mechanických myší, které ukradl v hračkářství bývalého průkopníka kinematografie Georgese Mélièse.

17. 11. 2011

fall '11

IMG_2267
IMG_2291
IMG_2284
IMG_2280

co se asi nosí v podzimní zahradě?
špinavý a okopaný boty. kabát po předcích. bezprsťáky. hrábě.
všechny barvy mi teď ale blednou před očima. co se to děje? začíná mrznout. všechno je už skoro vybledlý a žlutej koberec shrabanej.
příště tu uvidíš jenom ledový království.

boty Zara kids ze sekáče, kabátek z dědictví, rukavice Cath Kidston, kabelka a brož vintage

15. 11. 2011

war sum up


jestli máte rádi the knife (a třeba jste si po jejich songu pojmenovali svůj blog), tak si možná pamatujete na tu darwinovskou operní performanci, na který se pod taktovkou seskupení hotel pro forma před dvěma rokama podíleli spolu s mt. sims a planningtorock. no a letos hotel pro forma s dánskou uměleckou řiditelkou kirsten dehlholm střídá příběh o evoluci projektem o válce. o člověku a stroji, o slávě a hrůze. takže je to možná taky o evoluci.

cokoli, co napíšu, bude znít banálně. jakože tam podle libreta v japonštině zpívá chór lotyšskýho rozhlasu, že scénografie je založená na manga kresbách, přičemž hudbu mají na svědomí briti the irrepressibles (který jsem se tu snažila prodat v nepodzimním mixu) a lotyšská skladatelka santa ratniece. všechno podstatný se ostatně můžete dočíst v seriózní a erudovaný formě na stránkách projektu hotel pro forma v samostatný sekci věnovaný performanci war sum up. aki no kure kana.

a abych nezapomněla, kostýmy k tomu všemu dělal henrik vibskov. když už nic, tak aspoň ten vibskov by mohl bejt důvod, proč se na trailer podívat, ne?



hotel pro forma: hotelproforma.dk
latvijas radiokoris: radiokoris.lv
the irrepressibles: theirrepressibles.com
henrik vibskov: henrikvibskov.com


chtěla bych se naučit lotyšsky. ar labu nakti.

13. 11. 2011

Julie, kočičky a Pozdní sběr

IMG_3041

Včera po Rock café pobíhalo pár kočiček ne nepodobných kočičím ženám z komiksfestu. Šaty jim totiž navrhla a ušila Yana Thal a škrabošky jsme jim půjčily my kočky. Přehlídka se tentokrát obešla bez výpadku světel, zato nás zarmoutilo, že se následné dobročinné dražby modelů zúčastnilo jen pár lidí a navzdory skvělým licitátorkým trikům Ester Kočičkové se věci prodaly za nižší ceny, než jsou běžně k mání ve fešn obchodech. To bylo trochu trapný, zvláště, když uvážíte, že výtěžek šel na charitu.

IMG_2901
IMG_2852
IMG_2867IMG_2860
IMG_2933
IMG_3035

chci se s váma ještě podělit o takovou vzpomínku, vzpomínku na Julii
Včera mě na hudebním festivalu Pozdní sběr zasáhla smutná zpráva. Julie - jedna moje kamarádka z letních křesťanskejch táborů - už je víc než rok po smrti. Když nám bylo tak kolem šestnácti, říkala mi, že trpí nevyléčitelnou nemocí a nemá šanci dožít se třicítky. Moc mi to tehdy nedocházelo; vypadala totiž celkem normálně a zdravě. Perspektiva brzký smrti jí ale tlačila k hledání smyslu života víc než její vrstevníky a její hledání Boha bylo opravdový a naléhavý. Začala se tehdy modlit a já věřím, že to nebylo marný.
Seznámila jsem se s ní, když měla při poledním klidu zrovna rozečtený "Romeo, Julie a tma". Prosila mě, ať jí neříkám, jak to dopadne, i když tušila, že asi blbě. Když jsme to pak rozebíraly po cestě na Sněžku, tak jsme si říkaly, že ona je jako ta Julie z knížky, protože utíká před smrtí, ale stejně to má už dávno spočítaný. Jsem ráda, že jsem jí znala, tuhle Julii s chraplavým hlasem. Byla moc fajn a mně je líto, že jsme poslední roky nebyly v kontaktu.
Držela jsem včera v ruce její fotky a nemohla uvěřit, že někdo tak mladej už nežije. Zmateně jsem se rozhlížela u infostánku s jejím příběhem a dozvěděla jsem se, že choroba, která jí zkrátila život, se jmenuje cystická fibróza. Charitativní festival, jehož výtěžek půjde na léčbu týhle nemoci a péči o tzv. "slaný děti", spolupořádaj i Juliiný kamarádi. Původně jsem tam šla jenom cvakat foťákem, ale nakonec jsem hlavně myslela na Julii. Jak by ne, když mám na ní jenom samý hezký vzpomínky.

IMG_2949

víc fotek z charitativní módní přehlídky najdete na kočičím FB

11. 11. 2011

9. 11. 2011

apokalypsa a feminismus (zase něco o zlobivejch holkách)


nikdy jsem necítila potřebu se nějak hlouběji nořit do problematiky gender studies. nemůžu si pomoct, holky prostě nejsou stejný jako kluci, někde něco chybí, jinde něco přebejvá, a s takhle jednoduchým pohledem na věc si vystačím.
jelikož ale žiju na týhle planetě a ne třeba na asteroidu 2005 YU55*, sem tam se ke mně dostanou zprávy o devítiletejch muslimskejch nevěstách politejch kyselinou, nebo zkazky o tom, jak nějaká feministická skupina brojí proti pornoprůmyslu a prostituci (krásnej příklad je švédská praxe, kdy se postihuje zásadně jenom 'klient').
pokusila jsem se teda ohledně tohohle tématu trochu vzdělat, jak jinak než na povrchní úrovni a pomocí komiksu (proč týhle nenásilný formy nevyužít, když už se nabízí i komiksově zpracovaná historie světa nebo manga 'životopis' ježíše), ale vylezlo mi z toho povětšinou jenom něco ve smyslu, že kluci jsou hovada. už jsem celou záležitost chtěla nechat plavat, ale znáte to, tyhle zásadní otázky číhají na každým kroku. a navíc je tady ta odvěká lidská potřeba rozdělovat věci na dobrý a špatný.


mám oblíbenou švédskou zpěvačku. není sice zatím! moc známá, ale její jméno se poslední dobou často přetřásá společně se slovama jako 'sexismus', 'feminismus', 'nevkusný' nebo 'nechutný' (což taky zřejmě vzbudilo můj prvotní primitivně-pudový zájem).
je to zlobivá holka, chytrá hlavička, hezká tvářička, jmenuje se Maya Frössén, říká si Lilla Lovis, a když se to pokusím ještě víc zjednodušit, tak zpívá sprostý písničky a oblíká se u toho tak trochu jako takový ty pětiletý účastnice dětskejch soutěží krásy.

bezva outfity, ne? 

(všechny fotky - krom radiosnímku asteroidu z úvodní montáže, za ten patří dík NASA - jsem ukradla z mayina nevhodného blogu, kterej podle mě mimochodem slouží jako skvělej průvodce po krásách našeho světa.)

mně jakožto milovnici módních doplňků s falickou symbolikou se lilla lovis nejvíc zavděčila videem ke svýmu nejnovějšímu singlu 'hard to get', což je zároveň její jediná písnička zpívaná anglicky. jelikož ale chápu, že ne všichni sdílí můj pozitivní vztah k mužským genitáliím; pro ty, co na náš blog chodí spíš kvůli fotkám dětí (ať už je motivace jakákoli) než kvůli sprosťárnám, doporučuju video k písničce 'ett litet barn'.

nicméně, zůstávám u tématu. tady je video k ''allt kommer försvinna', apokalyptickýmu pojednání o tom, že život je sice hezká věc, ale jednou přece umřem a všechno, včetně slunce, porna a internetu, se prostě vypaří.


další videa na youtube účtu littlelovis.
 
v mezích přísně dualitního pohledu na svět asi není úplně lehký si tohle zařadit. co si myslet, když růžovovlasá slečna v kytičkovanejch minišatech zpívá o tom, že chce mít 'holčičku, co zvládne vypít red bull s vodkou a nezvracet', že 'to není znásilnění, když to dělá holka', nebo že 'za každým feministickým hnutím stojí ožralej chlap'? je lilla lovis feministka, nebo lehká holka? kde si utahuje ze společenskejch rolí, kde z militantních feministek, kde z neutuchající lidský omezenosti, kde z intelektuálek, kde z kikinek?
vyznat se ve světě fakt neni jednoduchý.
jestli má někdo z vás zájem se do týhle výjimečně hluboký problematiky ponořit poněkud hlouběji, doporučuju začít rozhovorem na švédským novinkovým serveru the local (v angličtině). mimo jiné je tam pěkně vysvětlená švédská hudebně-žánrová specialitka könsrock (kön=pohlaví), kam lilla lovis se svojí tvorbou možná spadá, a možná taky ne.


a ještě bych ráda zmínila, že o mayině alter egu lilla lovis jsem se vlastně dozvěděla z jednoho poměrně hodně profláklýho švédskýho (víceméně) fešn blogu niotillfem (něco jako 'od devíti k pěti'), kterej má na svědomí sedmadvacetiletá sandra beijer. mám ten blog ráda, i když je tam pro asociála jako já trochu moc party people a občas taky trochu přemašličkováno. ale přeci jen krom (ne)spornejch fešn blogerínskejch kvalit jako oko pro dobrou fotku a osobitost v oblíkání vyniká sandra jasným pohledem na svět (jakože toho, co se netýká fashionweeků nebo showroomů), kterej se narozdíl od mnohých ostatních (fešn blogerů) nebojí se svýma čtenářema sdílet. v současný době sandra bydlí v NY, dělá v reklamce, má boyfrienda, ten taky dělá v reklamce, ale v LA (taky máte tak rádi blogerskej stalking? 'wtf agnes a luke se rozešli?', 'omg, paulína teď bydlí s lukem?'). no každopádně ten boyfriend, tak ten má mladší ségru. a tušíte správně, jmenuje se maya.


*taky si občas představujete, jaký by to bylo, kdyby do země něco takovýho narazilo? řešily by se ještě prezentace na jaro a léto? nebo by módní svět ustrnul na kolekcích podzim/zima?

7. 11. 2011

zima s Leedou

IMG_2464
tahle zima s Leedou bude měkoučká. obleču si heboučkej kašmír nebo tartanovej kabátek. nejspíš si ale vezmu kabát, kterej je trochu jako šaty. červená, oranžová a růžová mi dodaj šťávu. dlouhatánskou sukni nechám někomu vyššímu. v karkulce budu rozkošná a v pletený čelence a ponču nenastydnu. nakoupím si do plstěný tašky s koženejma ušima. Leedu znám už dlouho a mám jí ráda. minulej rok jsme se ale moc nekamarádily. prostě mě štvalo, že miluje mýho kluka (mám jenom jeden "I love your boyfriend" nátělník). letos už chci zase chodit s Leedou a bejt v teple.
Copy of IMG_2495
double 1IMG_2509IMG_2470IMG_2514IMG_2519
IMG_2527
IMG_2516
Copy of IMG_2500
double 2
IMG_2476
IMG_2466
Copy of IMG_2498
IMG_2460
Co se vám nejvíc líbí ze zimní kolekce LEEDA? (u mě vede ten černej kabát "jako šaty" a růžovo-oranžový pončo. myslím, že aspoň v jedný z těch věcí bych měla v zimě chodit)

P.S.: fotky jsou z pátečního slevovýho večírku v butiku Leeda (Bartolomějská 1, Praha 1) při příležitosti uvedení nový kolekce do prodeje. děkuju L. za názorný předvedení karkulek (a jiný podržtaškování) a Leeda Lucce za čaj. omlouvám se všem, kdo nemaj rádi fotky dětí. oni je tu měli ve slevě (protože jsou nevychovaný a válej se po podlaze) a já jsem zas nemohla odolat...