Sako pro "samanthu jones"

Kočky mi teď pořád říkaj, že jsem taková ta "šarlota" ze Sexu ve městě - samá kytička, mašlička, jedno roztomilý dítě, druhý roztomilý dítě, denně muffiny s třešničkama na stole... Mě to teda dost štve a tak jsem vytáhla svoje starý sako od Zdenky Imreczeový, který je jediný na světě a je trochu sprostý. Jeden kluk mi řekl, že v něm vypadám jako kudlanka a jinej, že si asi hraju na princeznu z Hvězdnejch válek. Já v něm spíš vidím takovej luxusní punk pro "samanthu jones." V každým případě je to ale nejlepší sako s vycpávkama, co znám.

Sako Zdenka Imreczeová , ledvinka Catapult, sukně Cheap Monday, prsten z Camdenu (to je v Londýně, jak všichni víte)

sthlm saga*

asi nejsem moc kulturní typ. jsem spíš taková turistka, co se ráda schovává v postranních uličkách. a jak stárnu, čtu radši než 'Design now!' od Taschenu pohádky od Andersena.

byly doby, kdy pro mě umění a galerie byly hodně. vlastně je mám pořád ráda, jen 'profesionální deformace' (povinné návštěvy galerií a následné rádobyerudované rozebírání expozic) ve mně zasadila docela nechuť ke všemu intelektuálně-kulturnímu. radši než chození po výstavách mám teď hrabání se v archivech. a nevěřte tomu, co se říká - ve Stockholmu sice design a umění jenom kvete (je progresivní, galerie většinou praskají ve švech, všichni se o to zajímají a patří to k lepšímu vychování), ale jinak tam chcípl pes.

pokud ovšem zrovna není pátek večer. pátek večer pro asociály jako jsme já a muminek automaticky znamená chodit těma nejzapadlejšíma uličkama a pořídit si extra kvalitní špunty do uší. ale když tam zrovna chcípl pes, je Gamla stan ('staré město') ve Stockholmu nejkrásnější a nejpohádkovější.

ulička Mårtena Trotziga (viz první foto) je devadesát centimetrů široká a turistům se nejspíš říká, že Mårten Traubtzich byl německý kupec, který koupil okolní domy koncem 16. století. mě by ale víc zajímalo, o čem by mohly tyhle zdi vyprávět...

v těchle dveřích určitě žila princenzna, kterou unášeli psi vojáka s křesadlem z mojí nejoblíbenější pohádky od H.C. Andersena. (určitě se s tou Kodaní spletl...) Trnkova ilustrace psa 's očima velkýma jako dvě kulaté věže' ovšem dávala mojí dětské psychice celkem zabrat.

takhle jsem si vždycky představovala dveře Ebenezera Scroogeho z Dickensovy Vánoční koledy, (kupodivu) jedný z nejdůležitějších knížek mýho dětství.

Brända Tomten torg s obrovským kaštanem uprostřed je náměstí, kam se chodí vyprávět příběhy. jeden o něm napsal i August Strindberg, ten jsem ale nečetla. když jsem tady byla naposledy, místo do kavárny (výloha vpravo) okno ukazovalo výhled do obchůdku se starožitýma figurkama...

zdejší antiky ukrývají pohádkové předměty a antikvariáty zase pohádkové knížky. ceduli 'pozor zlá kočka' jsem ukořistit nemohla, bylo zavřeno. ale Pelle bez ocásku už je můj a někdy příště ho představím.

dalahäst, tradiční malovaný dřevěný kůň. taková švédská matrjoška a moje velká láska. až budu stará a budu mít spoustu času, nebudu dělat nic jinýho než vyšívat tyhle koníky na polštáře a peřiny a dečky a vůbec na všechno, co se mi dostane pod ruku...

*saga je švédsky "pohádka".
jaká je vaše oblíbená?

Nedělní 'tvořeníčko'

Vzhledem k tomu, že kočky se rády parádí, nešlo to jinak, než připravit pro vás návod, jak si vyrobit květinovou brož.

Budete potřebovat:
1. zbytky poloprůhledné látky z umělého vlákna (např. polyester, nylon k dostání třeba v IKEA nebo JYSK). Nebo je možné použít tyl, který pak není nutné začišťovat zatavováním. Je také možné použít jakýkoliv polyesterový kus látky ze starého oblečení, šatů, sukní atd. a vytvořit tak něco nového.
2. kousek vlasce, korálky, broušený kámen nebo knoflíky na zdobení
3. můstek na brož (může být i základ pro čelenku nebo spona do vlasů)
4. mikropájku na zatavení/vystřihnutí vrstev květiny a podložku (já používám zrcadlo, ale šlo by to dělat třeba na starém talíři)
5. nůžky
6. jehlu a nit
6. tavnou pistoli
7.kruhový kousek filcu na připevnění můstku na spodek brože

Materiál si položím na zrcadlo a nažhavenou mikropájkou vykrajuji jednoduché květiny v různých velikostech. Kytku můžu dělat jednoduchou se 4-5 okvětními listy, ale netrápím se tím, že je jeden lístek široký a druhý mi moc nevyšel, tak je chudinka úzký :-)

(jestliže nemáte mikropájku, můžete si květinové vrstvy nejprve vystřihnout nůžkami a pak její okraje opatrně zatavit pomocí zapalovače. Nebo květiny vystřihovat z tylu - ten není nutné dál upravovat, protože se netřepí)

Připravím si nůžky, jehlu a nit

Vrstvy květiny na sebe naskládám od největší do nejmenší tak, že lístky následující vrstvy pootočím aby vyplnily mezery mezi lístky spodnější vrstvy. Když položím poslední vrstvu, vezmu jehlu a nit a vrstvy prošiju v prostředku.

 Květinu pak celou přepůlím tak, že největší květina je z vnější strany a v prostředku ji několikrát prošiju asi 3-5 mm od přeložení. Pak květinu rozložím a znovu složím na půl, tak abych ji teď prošila křížem opět 3-5 mm od přeložení. Stehy dobře utahuji, aby se lístky zvedly a květina působila bohatějším dojmem. Šití zajistím uzlíkem a takto připravenou květinu na chvíli odložím.

Teď přichází na řadu korálkové zdobení. Na kus vlasce si navléknu směs korálků. Pak vlasec smotám do smyček (asi 4-6) tak, že v každé smyčce nechávám několik korálků. Pak smyčky v jednom bodě přichytím několika stehy do středu květiny. Když jsou smyčky připevněny, mohu si ještě pohrát s jejich velikostí a rozmístěním, tak že popotahuji za konce vlasce. U rozmisťování si mohu pomoci připevněním dané smyčky několika stehy na určené místo u středu květiny.

Nyní si připravím kovový můstek, kousek filcu a tavnou pistoli. Na kousek filcu nanesu roztavené lepidlo a umístím na spodek květiny v místě prošití. Pak nanesu lepidlo na brožový můstek a přitisknu ho na filc na květině. Počkám až lepidlo vychladne pak brož obrátím.

A teď nás čeká poslední tečka a tou je umístění broušeného křišťálu do středu květiny. Na spodek kamene nanesu dostatečné množství roztaveného lepidla a připevním ho do středu květiny tak, aby mi zakryl všechno šití a aby lepidlo zamezilo pohybu a případnému vyvlečení korálků z vlasce. Pak mohu přebývající konce vlasce odstřihnout. 

Výsledek je tu!!!!!!!!! Snová květinová brož z křehkými ledovými lístky.

Čokovoko a Prager cider V Lese

Před pár hodinama dorapovaly a dotančily Čokovoko v Café V Lese . Ondřej Kobza tak mohl slavnostně otevřít svůj novej underground. Do Lesa taky dorazil nejnovější Prager cider od kluků z Libně, takže bylo co pít.

Pro Pražáky: Čokovoko jsou brňenský performerky oplývající černým humorem a feministickou nadsázkou, nejlepšími tanečními kroky, nejvkusnějšími mundůrky a nejvtipnějšími texty (prý je to nejlepší z hudebně nenadanejch kapel v Brně).

Pro Brňáky: Café V Lese je jeden z nejkulturnějších, nejstylovějších a mejch vůbec nejoblíbenějších podniků v Praze.

Pro všechny: Prager cider je teď děsně "in" pití. Včera o něm napsal gastro-blogger pan Cuketka, že je jako "sedmnáctka, které je všechno jedno" (recenze tady). No, neber to!

Včera jsem byla s "košíčkama" a dětma roztomilá, dneska mi v krvi proudí cider a kousky čokovočích textů, tak vám už jenom řeknu, že "na mém trhu / řádí neviditelná ruka mrouskání a vrhu..."

... a nebo chcete radši vědět, že "můj seversky krásný manžel, co vymyslel lék na rakovinu, je mi smyslnou oporou?"

Víc si poslechněte tady .

Lu má tyhle hadry všechny ze sekáče...

P.S: taky sledujete food blogy jako já? a který je váš nejoblíbenější?

riddarholmen

s muminkem jsem se plavila, až jsem se doplavila na riddarholmen.
mám ráda vítr a nikde to tak pěkně nefouká jako na lodi a v přístavu. námořnickou kérku nemám, pruhovaný triko jsem musela svlíknout (bylo cítit ohněm?!), brož jsem rozbila a pero mi sebral racek, takže celkem epic fashion fail!

(oblečení, co neni moc vidět, jsou: boty urban outfitters, sukně cheap monday, triko giant cum by dan monick, svetr monki, taška kimchi & blue)

a TADY si můžete poslechnout soundtrack z naší bezbožné plavby.

Košíčky

Lola má žlutý. Babeta bílý. Jeden stál pět a druhý sedm korun. Oproti tomu se zdá osmnáct korun za malinovku jako astronomická suma.

Kdyby byly jen o trochu větší, byly by oba moje!

Podtrženo a sečteno: starý šaty Oilily za pár pětek z aukra, dva vintage košíčky pro panenky dohromady za dvanáct korun z aukra, holínky z místních "garage sales" rovněž za hubičku.

Co z toho vyplývá? aukro (Pops) je odkaz zcela zásadní.

Pod čarou: o jiných cenných předmětech získaných podobným způsobem bude jedenáct koček brzy referovat.

zachránil mě muminek

začala jsem mít lesa dost. pokousala mě liška i hejna komárů a já se přitom jen zoufale snažila najít přístav a plavit se po šírém moři...
ale zabloudila jsem a nebýt muminka, nejen že bych neměla nejkrásnější ozdobu do vlasů, ale pravděpodobně bych taky nikdy nenašla cestu k jezeru, do přístavu a pak přímo do stockholmu (ale o tom příště).

mumintroll Tove Jansson, triko Weekday, kalhoty Cheap Monday, brož vintage, pero ve vlasech Accipiter gentilis buteoides